Ačkoli jde o závažné onemocnění, jehož incidence (zejména lokalizované v tlustém střevě) se v posledních dvaceti letech viditelně zvýšila, jeho etiologie přes veškeré úsilí výzkumu a přes poznání řady dílčích patogenetických mechanismů zůstává neznámá. Starší domněnky o etiologické úloze některých bakterií se neprokázaly a hledání faktorů, které by se mohly významněji podílet na vzniku a závažnosti průběhu choroby, pokračuje.

Pohlaví, věk, délka předcházející remise, celkové trvání choroby ani lokalizace lézí nebyly ze statistického hlediska významnými prognostickými ukazateli nebezpečí recidivy. Naproti tomu kouření zvyšovalo riziko recidivy 2,1krát a užívání perorálních kontraceptiv až 3krát. Z hlediska chirurgického přístupu bylo zvýšené riziko recidiv zaznamenáno u pacientů s delším trváním nemoci před operací a u pacientů operovaných až po vzniku perforace střevní stěny.

Studie publikovaná v červencovém vydání časopisu Gut (2002;51:164-168) sledovala 62 pacientů s aktivní Crohnovou chorobou. Ti byli náhodně rozděleni do tří skupin.

Jedna skupina dostávala dietu obsahující 35 gramů tuků na 1000 kilokalorií bohatou na kyselinu olejovou (79 procent) a s nízkým obsahem kyseliny linolové (6,5 procent) – skupina PEN 1.

Druhá skupina dostávala dietu bohatou na kyselinu linolovou (45 procent) a naopak s nízkým obsahem kyseliny olejové (28 procent) – skupina PEN 2.

Třetí skupina byla léčena perorálním prednisonem (1 mg/kg/den), tito pacienti dostávali obvyklou nemocniční dietu.

Ve skupině PEN 1 bylo dosaženo remise u 4 (tj. 20 procent) z 20 pacientů. Ve skupině PEN 2 dosáhlo remise onemocnění 12 (tj. 52 procent) z 23 pacientů. Ve skupině léčené steroidy bylo dosaženo ústupu příznaků u 15 (tj. 79 procent) z 19 pacientů. Skupina PEN 1 byla tedy spojena s očividně horšími výsledky.

Výsledek studie nasvědčuje tomu, že obsah tuků v enterální výživě může hrát významnou úlohu v indukci remise u pacientů s aktivní Crohnovou chorobou.